Dopis pro Hermionu
Draco seděl ve své pracovně. Na klíně mu seděla pětiletá blonďatá holčička jménem Hope. Bylo to už pět let, co Hermiona odešla. Zemřela při porodu dcery Hope. Draco ji i po těch letech neustále miloval. Stejně jako svoji dcerušku Hope. Byla to jeho jediná vzpomínka na Hermionu. Hope ji byla neskutečně podobná a možná proto ji Draco tak miloval.
Draco vzal pergamen, brk, inkoust a začal psát dopis:
Má drahá Hermiono,
už je to pět let, co si nás opustila. Moc nás to bolí, že tu nejsi s námi. Pořád na Tebe myslíme. Neuplyne minuta, kdy bych na Tebe nemyslel, na den kdy jsem se do Tebe zamiloval.
Mrzí mě, že si neviděla vyrůstat naši dcerušku. Nebyla si tu, když udělala první krůčky, když řekla první slůvka. Neviděla si první úsměv naší malé. Nedržela si ji za ruku, když ji rostly zoubky, když byla nemocná. Nechápu, proč si nás musela opustit, proč se nemůžeš radovat z naší malé Hope.
Kdybys viděla, jak je Ti neuvěřitelně podobná.Má stejné oči a stejný úsměv jako Ty. Moc mi Tě připomínám. Její výchovu zvládám docela dobře, pomáhá mi můj otec Lucius, který se po smrti mé maminky přestěhoval k nám a na Hope se upnul.
Za kmotra jsem vybral Harryho s Ginny, protože vím, že by sis to tak přála. Já s Harrym jsme se usmířili. Harry, Ginny a jejich syn Albus Severus za námi jezdí často na návštěvu.Chybíš jim stejně jako nám.Vím, že bys byla šťastná, že jsme se usmířili.
Usmířil jsem se také s Ronem, i když jemu trvalo dýl než mi odpustil. Nemohl mi zapomenout, že jsem mu Tě odvedl. I on se dočkal svého štěstí. Zamiloval se do Lenky Láskorádové, vzal si ji za ženu. Mají spolu dceru Lunu.
Děkuji Ti za nejkrásnější dar, jaký jsi mi dala. Děkuji Ti za naši dceru.Ona je světlo v mém životě, kdybych neměl jí, tak bych spáchal sebevraždu a odešel bych za Tebou do říše hvězd, abychom mohli být navždycky spolu, ale nemůžu mám Hope a díky ní mám odvahu, sílu a chuť jít dál.
Ty roky co jsme spolu prožili byly nádherné, plné lásky a štěstí. Ty si mě změnila, naučila si mě, co je to milovat, díky Tobě jsem poznal, že nezáleží na původu, ale na tom jaké má člověk srdce.Ty si ve mě dokázala vidět krásu v době, kdy jsem byl na straně zla a kdy mě každý nenáviděl. Dost si mě toho naučila.Naučila si mě abych posuzoval lidi podle toho jaký jsou a ne jaké mají tituly.
Doufám, že až Hope vyroste, že bude stejná jako Ty, Vždycky si byla plná elánu, byla si chytrá, obětavá, krásná, přátelská.Už teď vyčnívá nad svými vrstevníky. Vím, že to jednou dotáhne daleko, stejně jako ty.
Víš, jsem zamilovaný do jedné ženy. Jmenuje se Astoria Greengrass, není to sice ta pravá láska jako s Tebou, ale mám ji rád. Nechci zradit Tvoji památku, ale chci si Astorii vzít, tak doufám, že mi odpustíš. Nedělám to kvůli sobě,ale kvůli Hope. Astorie ji má ráda a skvěle si s ní rozumí.Neboj, i když si vezmu ji, tak na Tebe, svoji životní lásku nikdy nezapomenu.
Vím jistě, že bys byla na Hope pyšná, protože je stejná jako Ty. Je velice šikovná a velmi chytrá.
Nikdy na Tebe nezapomeneme a navždycky budeš v našich srdcích.Miluju Tě má nejdražší lásko a navždycky budu.
S láskou
Draco a Hope
Draco smotal dopis, ovázal ho červenou mašlí a schoval si ho do svého trezoru v pracovně. Hope se na Draca podívala, šibalsky se usmála a řekla: " Tatínku, je maminka šťastná? Je tu s námi?". Draco ji pohladil po vláskách a řekl: " Ano holčičko, maminka je šťastná. Pořád je tu s námi. Je na Tebe určitě moc pyšná". Dracovi se po tvářích koulely slzy. Hope ho pohladila po tváři, otřela mu slzy a řekla: " Mám Tě moc ráda tatínku". Draco ji objal a řekl: " Taky Tě mám rád dceruško moje milovaná". Poté vzal Draco Hope za ruku a šli pozorovat hvězdy na noční oblohu, tak jak to dělávali každý večer. Mohli tak být aspoň na chvíli s Hermionou.
A tak se Draco naposledy rozloučil se svojí Hermionou. I když se znova oženil a měl dítě, tak na svoji životní lásku Hermionu nikdy nezapoměl. Navždycky žila v jeho a Hopeině srdci.